Komentáře

1 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 23. července 2015 v 10:33 | Reagovat

To  víě. Lidé stárnou a tím se tak trochu i změní. Je to skoro u každého, i když si to málokdy někdo uvědomí.

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. července 2015 v 20:54 | Reagovat

Můj přítel byl ten, kterému jsem se vždy mohla vypovídat ze svých trablů a tak netrvalo dlouho a důvěra se změnila v lásku...
Ale už to není jako dřív...
Najednou mám trable, o kterých se potřebuju vypovídat někde jinde...
Jsou to trable s ním :-) Sice maličkosti, ale protivné.
A najednou mi chybí jeho přátelské rameno.
Nezměnila jsem se já a ani se nezměnil on, jen jsme teď MY...
MY už jsme deset let a někdy mám pocit, že to rameno potřebuji čím dál víc :-)
Ale vždycky si uvědomím, že to rameno mám doma, jen pro některé hovory tak nějak nedostupné...
Nezměnili jsme se. Rozhodně ne moc.
Jen jsme si zevšedněli.
Už neproplouváme bouří za svitu červánků, už jsme na klidné vodě, většinou se spoustou slunce a občas s mráčkem.
Ale neznamená to, že bychom se měli rádi méně.
A víš co? ON mi dává těch 80%. A zbylých  20%?
Mám doma sice rameno, ale nemluvu :-) 15% mám tady na blogu a těch posledních 5% vážně tak nutně nepotřebuju :-)
A není to jen o životě v páru, kolikrát to platí i o přátelství, kamarádství...

3 nicolecrazyworld nicolecrazyworld | E-mail | Web | 24. července 2015 v 11:08 | Reagovat

Každý se mění, každý jednou dospěje. Já znám jeden hrozně hezký citát, možná s tím nebudeš souhlasit ale... : ,,Nezměnil jsem se, jenom jsem dospěl. Mohli by jste to taky zkusit."

4 Lany Lany | Web | 27. července 2015 v 17:20 | Reagovat

Krásny článok. Kiežby sa ľudia tak nemenili, ale ostali takí akí boli aj predtým. Veľmi dobre viem, o čomhovoríš. :)

5 didslife didslife | Web | 28. července 2015 v 3:58 | Reagovat

pekný blog, dobrý článok

6 Rasty Rasty | Web | 28. července 2015 v 11:20 | Reagovat

Je zajímavý se nad tím zamyslet. Pár takových změn na lidech jsem postřehla, ale jejich podstata je pořád stejná. (nebo aspoň to platí o těch "mých" lidech :))

7 Natálie Natálie | Web | 28. července 2015 v 22:19 | Reagovat

krásně napsáno a moc dobře vím o čem mluvíš..

8 Linda Mamerria Linda Mamerria | Web | 29. července 2015 v 20:44 | Reagovat

Nějak takto mi "umřel" můj poslední vztah. Přestali jsme si jednoduše rozumět, naše cesty se rozešli. nakonec mě to ani nemrzelo, protože ten člověk...změnil se a změnila jsem se i já. Od toho dne se ale cítím neskutečně volná a svobodná! Ve vztahu jsem se tak necítila, neustále jsem byla přikována k zemi i jeho zájmy, které byly najednou v rozporu s mými. Nelituji toho, jen vzpomínám na to krásné a užívám si. Neměli jsme si co říct, názorově jsme byli jinde. Držela jsem ho zuby nehty hodně dlouho, ale teď vím, že to přeci jen těch 80% nebylo (i když jsem si to myslela), ale tak 60. A já chci těch 80%! A najdu si je :-)

9 ellie. ellie. | Web | 6. listopadu 2015 v 16:01 | Reagovat

mně se pořád chce psát, ale teď je to děsně komplikovaný, maturita na krku a tak, určitě chápeš:// chtěla jsem pokračovat na mém starém blogu, ale asi si založím nový a pojedu od začátku s čistým štítem.. každopádně mi blog moc chybí :/ tak uvidíme:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.